Starorežná Prostějov » Sortiment » Absinth

Absinth (Absint) vyráběný Palírnou u Zeleného stromu Starorežnou Prostějov vznikl skloubením staré receptury a mnohaletých zkušeností. Vůně a chuť koření je zvýrazněna chutí hořkého pelyňku. Novinkou v sortimentu společnosti je od počátku roku 2005 také výrobek Červený Absinth Ďábel.
A třetí anděl zatroubil, i spadla z nebe hvězda veliká, hořící jako pochodně, a padla na třetí díl řek, a do studnic vod.
Té pak hvězdy jméno bylo Pelyněk. I obrátil se třetí díl vod v pelyněk, a mnoho lidí zemřelo od těch vod nebo byly zhořkly. (Zjevení sv. Jana, kap. 8, verš 10 a 11 )
Od biblických dob provází lidstvo zvláštní hořká chuť a výjimečnost pelyňku pravého (Artemisia Absinthium), který je základem našeho výrobku. Tak již Plinius vypráví, že po závodech vozů dávali vítězi vypít pohár pelyňkového vína, aby mu připomněli, že i vítězství má své hořké stránky.
Rostlině prý dala jméno samotná Artemis jako poděkování za dobro, které působí lidem: podporuje trávení a vylučování trávících šťáv, upravuje činnost žaludku, uvolňuje křeče hladkého svalstva, vykazuje baktericidní účinky, působí proti hlístům a jiné. Artemis byla bohyní Luny a ochránkyní panen. Dodáme jen, že řecké slovo absinthion znamená „zbaven sladkosti“.

Recept na nenápadnou lihovinu s obsahem pelyňku, jejímž původcem byl pravděpodobně doktor Ordinairie, vojenský lékař v.v. z francouzského městečka Quingey, prý zdědila jeho hospodyně Henriodová. Tato dáma zahájila pozoruhodnou pouť zmíněného nápoje (bon extrait de absinthe) v druhé polovině 18. století. Nápoj postupně získával na oblibě a ke konci 19. století zcela ovládl alkoholový trh Francie. Lihovina jedovatě zelené barvy byla oblíbena ve světě bohémů a móda byla přejímána i dalšími národy. V oblasti Paříže se v lepší společnosti zažil zvyk posezení v kavárně u absinthu v době polední: zelená hodinka – heure verte.
Konzumace chce čas. A náladu. Zkontrolujeme čistotu plněného poháru a nalijeme do něj asi 0,04 l absinthu. Pohár by měl být naplněn z 1/3. Absinthovou lžíci položíme jako můstek přes okraje poháru a zatížíme dvěma kostkami cukru. Ze džbánku s úzkým zobáčkem budeme nalévat tenký pramínek chladné vody přes kostky cukru. Pozorujeme jak voda rozpouští cukr a stéká do tekutiny v poháru, jak se s ní mísí. Zaplníme tak pohár do 2/3. Budeme pomalu upíjet tohoto zrádného aperitivu a ponoříme se do doby Offenbachových melodií, do doby malířů imprese. Budeme vnímat zvláštní vůni pelyňku – rostliny, která je opředena mnohými mýty.
SEO and xhtml code by ODEON